Dehibernace

 

Profesor:

chichichichichi
Jsem šťasten, netajím se tím,
že dnes a denně zkoumat smím
orgány toho zběha,
jenž léta už je ve stávce
a času nepodléhá...
Co je to vlastně za savce?

Probuď se, pane, do hlubin další noci.
Cítíš se posílen či znaven?

Dracula:

Bez emocí.

Profesor:

Co tvoje srdíčko? Zdravé a nebo choré?
Hned si tě zapojím...

Dracula:

Zdržuješ, Profesore.

Profesor:

Vše, co je v tobě ukryto,
zachytí do detailu monitor
a přesná data vychrlí...

Dracula:

Kdy zjistíš, že jsem umrlý?

Profesor:

Po spánku býváš nevrlý.

Dracula:

Tak jak jsme na tom se žlučí?

Profesor:

Dlouho jsi neměl ženu v náručí
a to se v těle hromadí.

Dracula:

Co moje oční pozadí?

Profesor:

To tady nemám, nevadí.

Jak to tak vyhlíží,
zdraví bez všech potíží,
až na pár bolestí
všechno v normě - naštěstí.

Dracula:

A co je norma pro vědu?

Profesor:

To záleží na úhlu pohledu,
však lepší žít je bez norem.

Dracula:

Tvor může být i netvorem.

Profesor:

Bereš to správně s humorem.

Dracula:

Hej, přiznej, ty jsi trochu pil.

Profesor:

Osten mých pupil se však neztupil.

Dracula:

Pro dnešek končím. Nezájem.

Profesor:

Co vyčítat si navzájem?
My savci občas nasajem.

Jak to tak vyhlíží,
zdravý bez všech potíží,
až na pár prkotin,
nález ti jen lichotí.

Dracula:

Nač ještě žít
bez snů a lásek?

Profesor:

A hrome, přístroj se mi zasek!

Proč nekoupí se nový tip?
psss psss
Že na něj máš, jsem věru bez pochyb.
psss psss

Dracula:

Ne o peníze neběží,
když nepustíš je z otěží,
tak už se sami zpeněží.

Chceš jezdit novým kočárem?
Nač, když tam uvnitř je vše po starém?

Profesor:

Ó, miluji tvé bonmoty.

Dracula:

Jsou totiž krásně zbytečné.

Profesor:

Tak jako já a nebo ty?

Dracula:

Tak jako já, tak jako ty.


PředchozíTitulní stránkaPříšťí

© 1998,03 Petr Voborník